Sociální sítě
Forcell.CZ - Kompletní příslušenství k mobilním telefonům za velmi příznivé ceny

Hokej

Rok nedošel ani do supermarketu. Brankář NHL líčí, jak mu rána pukem zničila kariéru


Zatímco Dominik Hašek v 31 letech teprve vyhlížel olympijské Nagano nebo Stanley Cupy, švédský brankář Anders Nilsson ukončil kariéru. Nemohl jinak. Před konečným rozhodnutím zažil muka.

Ne že by Nilsson neměl výkonnost. V hokejové NHL sice roky dělal spíš náhradníka, ale často velmi spolehlivého. K tomu před třemi roky dotáhl Švédsko jako jednička ke zlatu a zkompletoval sbírku medailí z mistrovství světa.

Teď s chytáním končí. Není to až takové překvapení, neboť kvůli následkům po otřesu mozku promeškal celou minulou sezonu. Tzv. postkomočním syndromem stále trpí. Do toho má přetrvávající problémy s krkem. „Samozřejmě jsem nechtěl ukončit kariéru takto,“ posteskl si.

Doplatil na rizikové povolání, v němž jsou tvrdé zásahy pukem a bodyčeky na denním pořádku. Komplikace se kupily v předminulé sezoně za Ottawu.

První přišla hned zkraje ročníku ve Vegas. Nilsson prohrál po nájezdech, ale hlavně pociťoval příznaky otřesu mozku.

„Cítil jsem se napůl omráčený, ale zápas jsem dochytal,“ líčil švédskému deníku Expressen. Další klání odehrál hned čtyři dny nato: „Nebolela mě hlava. A mentalita v NHL je taková, že pokud vás nebolí hlava, nemáte otřes mozku. Já jsem ale byl pořád unavený.“

Navzdory permanentní únavě však Nilsson nadále oblékal výstroj. Dokonce byl týmovou jedničkou. V polovině prosince však přišla definitivní tečka. Švédský dlouhán dostal na Floridě takovou ránu pukem do hlavy, že už nemohl ani normálně fungovat, natož chytat.

„Už to překročilo únosnou mez,“ vysvětloval Nilsson. „Najednou jsem byl strašně citlivý na světlo. Pořád jsem nosil sluneční brýle, dokonce i při večeři s rodinou. V patře našeho domu jsem spal celé hodiny, ale nebylo to ono. Dokázalo mě vytočit i to, když dole někdo pustil televizi. Trvalo mi rok, než jsem byl zase schopný zajít do obchodu s potravinami.“

Nyní už se Nilsson cítí lépe, ale ke stavu před otřesem mozku má stále daleko.

„Když jsem si uvědomil, že už nebudu moct chytat, začal jsem se soustředit na každodenní život,“ vykládal. „Hokej mi až tak moc nechybí, protože když se snažím cvičit, cítím se strašně. Sluneční brýle pořád nosím, a to i když je zataženo.“

„Někdy je zase těžké trávit čas s dětmi, protože přecitlivělost na světlo a zvuky přetrvává. Pořád jsem unavený, snadno se naštvu… Ale jsem vděčný, že jsem se dostal alespoň do současného stavu.“

Profesionální kontrakt vypršel Nilssonovi v minulé sezoně, kterou strávil v Tampě coby „mrtvá duše“. Přišel tam z Ottawy spolu s Mariánem Gáboríkem, od něhož také nikdo nečekal, že nastoupí. Tampa díky tomu zůstala pod platovým stropem, protože dlouhodobě zranění se do něj nepočítají. Ottawa na oplátku získala volbu v druhém kole draftu 2022 a beka Braydona Coburna s centrem Cédricem Paquettem, levnější hráče, které později vyměnila dál.

Nilsson v Ottawě strávil necelé dva roky a odchytal 44 zápasů z celkových 161 v NHL. Přestože skončil předčasně, jen v zámoří si hokejem vydělal přes 13 milionů dolarů (asi 280 milionů korun) před zdaněním.



Zdroj příspěvku

Chci to okomentovat

NAPSAT KOMENTÁŘ

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Další příspěvky z rubriky Hokej